reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Závislost na technologiích: Jsou technologie drogou moderní doby? Nejsme na nich tak nějak... závislí?

 

Seriál na Studenta.cz

Závislost na technologiích

Závislost na technologiích

Technologie: Co nám daly a co vzaly? Jsme na nich opravdu závislí, nebo je to jen hysterie? Co nás čeká v energetice, dopravě nebo v telekomunikacích v příštích 30 letech? Jáká jsou vůbec negativa sociálních sítí? A proč máme neustále potřebu tvořit nové reality - copak nám ta naše nestačí?

Všechny díly seriálu zde

Sjetí na technologiích

23.11.2017 / Studentský život

Co nám technologie daly a co vzaly? Jsme na nich opravdu závislí, nebo je to jen hysterie? Pojďte si s námi přečíst pokračování článku o tom, zda jsou technologie drogou moderní doby.

Při působení na sociálních sítích se navíc ve větší míře nevylučuje jen dopamin, ale také hormon štěstí a lásky – oxytocin (v off-line světě se vylučuje například u objetí nebo u polibku). Studie Paula Zaka ukázala, že například i desetiminutovým tweetováním nebo scrollováním Facebooku se hladina oxytocinu zvyšuje až o 13 procent – což je mimochodem srovnatelná hodnota hladiny hormonu štěstí v těle nevěsty při svatbě!

Kromě chemie je ve hře i psychologie. Zejména na sociálních sítích se totiž snažíme být lepšími lidmi, vypadat lépe, ovlivňovat ostatní a navazovat kontakty. Zatímco v průměrném rozhovoru s kamarádkou nebo kamarádem každý z nás mluví o sobě asi 30–40 procent času, na sítích strávíme hovory o sobě až 80 procent. Proč? Máme možnost se prezentovat tak, jak chceme, aby nás viděli ostatní. Zároveň máme i čas se na sebeprezentaci lépe připravit (přepsat zprávu, upravit fotku, předělat video). Sdílíme své lepší já a to podléhá zákonům psychologie, která praví, že vše, co sdílíme na sociálních sítích, děláme z pěti důvodů – sebenaplnění (lajky, šéry a spol.), podpoře něčeho (oblíbené značky, názoru aj.), navazování a udržování kontaktů (jak se máš? atp.), k vyjádření sebe sama (mám nové boty, novou hudbu, novou filozofii), anebo prostě pro zábavu (gify, videa atd.). 

Děti na síti, děti bez kamarádů

Nadměrné využívání technologických zařízení může výrazně změnit naše životy a ovlivnit naše chování. Podle psychologů to problematické může být především u dětí, které mohou technologie připravit o dostatek sociální interakce a styk s reálným světem, což je v útlém věku velmi důležité pro jejich osobnostní rozvoj. 

Pět „Zetek“, jak vyzrát nad tech-závislostí:

  • Zrušte notifikace
    Kolikrát byste se na ten mobil nepodívali, kdyby nebliknul? Tak ať nebliká.

  • Zatrhněte si nudu
    Chvilku na nic nemyslíte a nic neděláte a už saháte po mobilu? Radši se protáhněte, jděte se projít nebo si pusťte oblíbenou písničku a zazpívejte si.

  • Začněte zlehka
    Vypněte telefon při večeři nebo při posezení s kamarády. Nemusíte se hned odpojovat a mizet z povrchu zemského napořád.

  • Zařiďte se
    Existují aplikace, co vám řeknou, jak často checkujete mobil, nebo se vám odpojí od internetu, když přesáhnete denní limit. Využijte je.

  • Zhasněte
    Modrá vlnová délka z obrazovek narušuje produkci melatoninu, který nám pomáhá zjistit, jestli je den nebo noc. Vypněte obrazovky hodinu před spaním a dejte tělu signál, že je čas jít na kutě. Usnete jako zabití

Současné průzkumy zároveň naznačují, že on-line aktivity mají podstatný vliv i na dospělé. Čím více on-line aktivit provozujeme, tím větší dopad to má na naše „off-line“ životy. Z nedávného průzkumu zákazníků serveru Netflix v USA například vyplývá, že uživatelé této stránky denně stráví více času sledováním jejího obsahu, než průměrný Američan za den stráví se svými přáteli. Neustálé připojení k internetu tak může způsobovat izolaci od vnějšího světa a jeho vnímání. Nemluvě vůbec o jiné americké studii, která vypozorovala, že lidé klepnou na displej mobilu nebo ho „svajpnou“ průměrně 2617krát za den.

I přestože experimenty a průzkumy poukazují na to, že technologie mohou být návykové, neznamená to, že jsou návykové vždy. Už zmíněný dopamin se například v mozku objevuje u všech aktivit, které jsou nám určitým způsobem příjemné, aniž by to nutně mělo způsobovat závislost. Mnozí také argumentují tím, že například internet a sociální sítě vedou ke společenské izolaci a samotě a počítačové hry potlačují imaginaci a kreativitu. I to je však relativní. Díky sociálním sítím se lidé totiž naopak propojují mnohem snadněji a rychleji než kdy předtím a stejně tak existuje mnoho her, které naopak kreativitu podněcují a rozvíjejí. Používání technologií a nebezpečí závislosti na nich proto vždy závisí zejména na osobním přístupu a na způsobu, jakým je využíváme. 


Věřit se také nedá některým studiím sponzorovaným nebo jinak prezentovaným určitými komerčními značkami, např. že se všichni dnes seznamují na Tinderu, a ne naživo, protože velmi záleží na tom, jak a koho se ptáte. Z naší loňské ankety na toto téma totiž naopak vyplynulo, že celých 74 % vysokoškoláků preferuje seznamovat se osobně a naopak si o seznamovacích aplikacích nemyslí nic moc seriózního.

Jak se nesjet

Protože závislost vždy závisí na našem vlastním přístupu, může být někdy dost těžké se jí vyhnout. U elektronických zařízení to navíc může být složitější, protože je denně používáme k vyřizování veškerých povinností a odpojit se je zkrátka někdy velmi obtížné. Abychom je ale nepoužívali, když nemusíme, je dobré si vytvořit několik pravidel, jak si od svých zařízení odpočinout. 

Pomoci nám může například pravidlo vypínání veškerých elektronických zařízení hodinu před tím, než jdeme spát, nebo vyhrazení jedné hodiny denně, kdy se naprosto odpojíme. A to od všeho včetně mobilu. Stejně tak můžeme zavést pravidlo vypínání zařízení při jídle nebo během posezení s přáteli. 

Pokud se potřebujeme na následující dvě hodiny soustředit, je užitečné vypnout veškeré notifikace, které často zbytečně odvádějí naši pozornost. Způsobů je rozhodně víc, stačí si jen vytvořit plán a zvyknout si na něj. Protože žádná závislost není silnější než lidské odhodlání.

Autor: Marijana Šutová, Petr Cieslar

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama